Blog

A pořád to letí… 23. duben už je tři týdny za námi a stále mi nejde z hlavy. Proč? Protože bydlím blízko křižovatky, na které jen pár dní po Dni bez spěchu dvakrát ve dvou dnech po sobě přistával vrtulník. Protože denně slýchám sanitky spěchající pro někoho, kdo možná příliš spěchal. A protože téměř denně mluvím ve své terapeutovně s...

To známe všichni - již dva tisíce let. Samozřejmě, že (téměř) z celého srdce milujeme - své (pra)rodiče, sourozence, děti... Víme ale, jak je to dál? Jak ten citát pokračuje? Jako správná učitelka to pěkně zopakuji celou větou, a tentokrát se zaměříme na tu druhou půlku: Miluj bližního svého jako sebe samého. To je překvápko, že? Už Kniha knih...

Čas skutečně plyne jakoby čím dál rychleji - už je to týden, co jsme oslavili Světový den vody. Ačkoli sníh i déšť je čím dál vzácnější (až nám musí televize názorně předvést, co se stane s lahví vody, když venku mrzne), neuplyne snad jediný školní rok, aby naše děti alespoň jednou povinně nekreslily koloběh há dvě ó v přírodě. Učenci...

Já sním o Vánocích bílých... Protože ty jsou už na první pohled kouzelnější, zářivější, čistší, jaksi nevinnější. A taky tišší, klidnější. Pamatujete tu nádheru, když jste vyběhli na kopec a sjížděli na dřevěných sáních nebo igelitových obalech dolů? Toho smíchu, výskání (a promočených kalhot a rýmiček a lipových čajíčků a absencí a tuatam - v mém...